Záznam z výcvikového campu Ruprechtice 2023
3.7.2023
Ráno jsme zahájili (všas !!!, v 9:00 u vozů) výpravou do Karlovských bučin. Cílem bylo objevit neobvyklé rostliny, především pak vraní oko čtyřlisté popřípadě lilie zlatohlávek, zakreslit co nejlepší podobu, abychom pak doma s pomocí klíče vyhledali přesné názvy a vůbec spousty zajímavých detailů. Je třeba sdělit, že všechny výkresy byly naprosto odpovídající, byli jsme schopni dohledat vše. Úplně perfektní naprosto samostatná práce každého z účastníků, včetně starců.
Po obědě (vynikajícím, samozřejmě, ještě zbylo k večeři trochu) chvilka mobilní poezie a potí intenzivní sportování - kuželky Mölkky v dvoučlenných týmech a poté střelba ostrou municí, kde především Vilík exceloval, Olinka ovšem se nenechala zahambit.
Večer už jen kultura dle vlastního výběru (tedy konec Pirátů z Karibiku a Vilík cosi úplně svého).
Pár fotek zde
4.7.2023
Díky intenzivní správě časomíry (Jindra) vyjíždíme do hor v určených 8:45, v Bedřichově na parkovišti jsme mezi prvními. Ovšem v lanovém centru už musíme stát frontu a přestože AI z Microsoftu hlásila, že berou karty, tak nás připravili o veškerou hotovost. Všichni čtyři frekventanti campu prošli alespoň jednu úroveň lanové dráhy, jen Šárka po zdvojené první protančila i druhou. Jen obtížně lze u kohokoli hledat slabou stránku, pro Vilíka už je to dost zbytečný platit, protože když může, tak to utíká. Pravděpodobně Šárka jej bude brzy následovat, Dominik musí ještě zapracovat na výstupu z komfortní zóny.
Opět se naprosto báječně povedl oběd (kdo asi vaří, žeju) a poo chvilka kultury s kávou, pak samozřejmě povinný polední klid s plackami. Po zklidnění hnedle 3 kola kuželek s jednou drobnou změnou - rozpadl se tým Š-O a tedy se nám hrážky přeskupily na F-Š a J-O. Což nám s Vilíkem samozřejmě nezabránilo vyhrát. Pak již následoval jen meloun a exploatace ping-pongu, trochu i fotba, ale splaskl nám míč (novej).
Večerní kultura - Harry Potter II, Vilík sledoval nějakého z mnoha youtuberů (pro ostatní nestravitelné).
Pár fotek zde.
5.7.2023
Ráno už bez explicitní časomíry jsme relativně včas vyrazili směr Císařský kámen. Pod vyhlídkou Vilík konstatoval, že už tu byl, jen teda nebyl schopen přijít na to kdy a s kým. Fanča tu asi nebyla... Vyhlídka byla parádní (jasně, že možna být lepší), okolo památníku návštěvy císaře pána jsme prošli stezkou kolem budky Lásky a potokem přes rosnatky (nijak zvlášť nezaujaly) a vstavače (nijak zvlášť nezaujaly) a zase potokem spolu se spoustou malých žabiček (skutečně zaujaly). Cestou jsme minuli i lán přesliček, kde Vilík přišel na to, že nikdy neviděl Jurský park (asi nedoženeme, tv mají propachtovánu holčičky). Konečně bazén, v něm vodoměrky, tedy žádná chemie a voda čistá, byť tedy temná. Teplota hraniční, použitelná, zvládli jsme to, jen Dominikovi byla děsná zima a nemohl se soustředit na plavecký výcvik.
Po báječným obědě, kdy jsme se skutečně napucli, byla chvilka klidu a průtrž mračen. Pak opět kuželkářský souboj, tentokrát zvítězily holčičky. Pak ještě trénink chlapců s novým míčem (voni jak maj ty prudký kopy, tak minulý míč z toho splasknul), až šly Dominikovi nohy kolem. Pak ještě trocha hledání rozdílů v obrázcích, ať si postřeh cvičí.
Večer - HP II druhá část, Vilík na ajfounu, Pavel v novinách, Jindra tvoří knedle.
Pár fotek zde.
6.7.2023
Jana z Husi jsme oslavili cestou potokem, tedy dvěma potoky. Dle pravidel bylo tak trochu zapovězeno opustit koryto (dobré pro budoucí život), nemělo se závodit, ale projít co možná nejbezpečněji. No, tak úplně nám to nevyšlo, někteří trochu fixlovali, když to šlo přeběhnout po břehu, někteří hlavně v druhém potoce již nepokrytě závodili, protože prostě Fanča neměla jít první... Samozřejmě zvítězil tedy Vilík, neb na konci upadl a zmáčel se velmi dokonale.
Poo opět mölky, dnes již nefoceno, protože by to bylo furt na jedno kopyto - hřiště se nemění, týmy taky ne...
Velmo nové bylo vaření buřtguláše na ohni - děti oškrabaly brambory (některé viděly škrabku prvně), oloupaly cibuli, nakrájeli rovněž buřty a poté se učily nad ohněm v kotlíku vařit. Ještě zpěnění cibude vydržely všechny, vlastní míchání a přidávání ingrediencí už nechaly na starcích. Ovšem nezbylo, takže se to asi povedlo.
Pak ještě fotbal, pinec, kultura...
Pár fotek zde
7.7.2023
Konečně nastalo trochu teplo. Navíc byl vypnut budík a někteří mohli vstávat až v půl deváté (Vilík, naprosto ignoroval večkerů hluk okolo a užíval si té situace z plna hrdla). Pak ale pod vedením Oliny vyrazila komplet výprava na Lesní koupaliště. Autem se vezla jen prababička Olinka, a to jen k lesní správě, zbytek doklusala. Pravdou je, že nás chodci předběhi, ale ne zas tak moc. Skotačení ve vodě trochu rušily záplavy pulců, ale ne příliš. Dominik i přes intenzivní Vilíkův výcvik nedal víc jak 4 tempa, nezdá se nám, že je to nějak mnoho. Fanča i s nasazeným ocasem prohrála závod s Vilíkem, ten tím kraulem bušil do vody tak, že řada pulců se raději přetvořila v žabky šup pryč.
Oběd se mimořádně vyvedl - Jindra osmahla řízky s brkaší, ale bylo jich málo, na každého jen jeden a tedy je dost hlad.
Poo 3 kola mölky a poté zuřivé zápasy pexesa (speciálně Vilík se vyznamenal v pexesu s chemickými prvky).
Vzdělávací program vrcholí noční (odjezd v 21:30) procházkou na Rašovce. Koukáme na obě strany kopce, kocháme se světélky na zemi i nebi. Dokonce jsme viděli Malou i Velkou Medvědici!
A díky tomu vznikl nárok na druhou večeři - zapečený rohlík přišel k chuti.
Tím končí ruprechtický camp 2023, zítra odjíždí holáčata, pozítří cvrčata a je po všem.
Pár fotek zde.